Prokletý život

Všechno začalo obvyklou cestou domů ze školy…jako obvykle sem si zapálil, kecal s kámošem a šli jsme směrem na vlak. V tom nám přes cestu přeběhla černá kočka. ,,Ovšem kdo nato věří, že přináší smůlu.´´ Samozřejmě jsme jí pomalu ani nezaregistrovali, což ovšem byla velká chyba…Druhý den na cestě do školy jsem dostal zprávu, že můj otec měl autonehodu: Vyhýbal se kočce a srazil se s protijedoucím nákladním autem. Řidiči kamionu se nic nestalo až na pár škrábanců, ale táta nehodu nepřežil. Do školy jsem ani nedošel…hned jsem se otočil a jel zpátky domů…zhroutil se mi celý svět…nevěděl jsem co mám dělat…máma se začala utápět v alkoholu nikdo jiný kdo by mi pomohl tu nebyl…Ovšem aby toho nebylo málo, asi za týden mi volal kamarád, že jeho mámě našli nádor na mozku a nejde operovat…to byl absolutní vrchol…chtěl jsem se zabít…jednoho dne, kdy jsem musel svou matku táhnout opilou z hospody domů, potkal sem jednu holku, která se hned nabídla, že mi sní pomůže…po úspěšném přesunu matky do postele, jsem se s dívkou seznámil a řekl jí o svém trápení. Asi po týdnu jsme spolu začali chodit a všechno se v dobré obracelo, mamka svolila, že půjde do protialkoholické léčebny a kamarádova máma začala chodit na chemoterapii s 80% šancí na uzdravení…všechno se vyvíjelo tak krásně, já byl šťastně zamilovaný a život se mi pomalu začal zlepšovat…Asi po půl roce léčení se vrátila matka domů v pořádku a taky kamarádova se uzdravila a já sem stále velice šťasten a s osobou, která mi vrátila smysl do života. Ovšem život mého tatínka už nikdy nikdo nevrátí.